Na počátku vzniku obce škola neexistovala, nevyučovalo se ani za husitských válek, i když někteří čeští bratři děti vzdělávali individuálně. Za třicetileté války se Tehov a okolní obce téměř vylidnily, mnoho obcí a usedlostí zaniklo nenávratně. Po třicetileté válce se objevila snaha děti vzdělávat, ale obyvatelé obce se často stěhovali a měnili. První tehovská triviální škola byla založena 27. února 1773 knížetem Františkem z Lichtensteinu. Byl to nízký dřevěný domek na místě dnešní školní budovy, přímo na návsi ve středu obce. Vyučovalo se zde zprvu hlavně náboženství. V té době do ní chodily i děti z okolních obcí (Všestary, Menčice, Světice, Klokočná), až na přelomu 19. a 20. století si tyto obce začaly stavět a zřizovat vlastní školy. V současnosti tyto školy už neexistují.

Počátkem 19. stol. dostával učitel za každé dítě tzv. sobotáles – jednu korunu, dále od vrchnosti deputát – dvě míry pšenice, dvě míry ječmene, dvanáct měr žita, dvacet pět liber soli a dvacet dvě libry másla za rok. Od obce pak za zvonění tři míry žita a z ostatních obcí, které měly děti ve škole, pak jeden korec žita. O svátcích dostával koledu a měl povoleno hrát u muziky v hospodě. V roce 1880 byl zrušen plat v naturáliích a tehovský učitel měl 362 zlatých ročně.

Od počátku školy působili ve škole pouze muži, dokonce tři generace po sobě. Až roku 1883, kdy byla pro děvčata zavedena výuka ručních prací, nastoupila na školu první žena, tzv. industriální učitelka.

V Tehově byla jednotřídní školní budova postavena roku 1805, dnes již je zbourána. V roce 1882 bylo v této škole 320 dětí a k vyučování byla pronajata další místnost v bývalé šenkovně. Stavba nové školy byla plánována od roku 1889, ale pro nesouhlas přilehlých obcí, které se nechtěly na stavbě finančně podílet, z plánů sešlo.

Nová školní budova byla postavena až roku 1905 a slouží dodnes. Škola byla koncipována jako dvoutřídní, s malou tělocvičnou, šatnou, bytem řídícího a velkou zahradou. Za první republiky klesl počet žactva pod padesát žáků, takže škola s výjimkou dvou školních roků fungovala jako jednotřídní. Topilo se v kamnech, zdroje osvětlení v písemných záznamech zmíněny nejsou, dle pamětníků to byly nejprve petrolejové, později lihové lampy.

V roce 1948 byl do obce zaveden elektrický proud a v budově školy byla zřízena mateřská škola, která byla o tři roky později zrušena pro malý počet žáků.

V roce 1962 byla ke škole přistavěna menší budova s toaletami, kotelnou a uhelnou, do tříd bylo zavedeno ústřední topení a byla zrušena kamna. Přepažením velké třídy byla vytvořena malá sborovna pro pedagogický sbor. Od roku 1965 byla škola jednotřídní, počet žáků pomalu klesal. V roce 1977, v souladu s tehdejším trendem rušit malé obecní školy, zanikla i škola v Tehově, její tehdejší žáci byli přijati do škol ve 4 km vzdálených Říčanech.

Budova však dlouho prázdná nezůstala. Vzrůstající počet „Husákových dětí“ brzy donutil říčanské školy vyhledat detašovaná pracoviště. K tomu dobře posloužily budovy nedávno zrušených škol v okolí. A tak docházelo k absurdní situaci, že tehovské děti chodily do Říčan, říčanské děti zas přivážely každé ráno autobusy do Tehova. Po roce 1989 získaly říčanské školy nové prostory v Říčanech a škola zůstala nadobro opuštěná, pouze v učitelském bytě v přízemí bydlela (a dodnes bydlí) rodina říčanské paní učitelky. V roce 1991 se manželé Dufkovi, učitelé, kteří dříve působili v Praze, rozhodli školu obnovit a to se jim v roce 1992 povedlo. Od roku 1994 vedla školu Věra Dufková, vyučovalo se v jedné či dvou třídách, podle počtu žáků. Rok na to byl do školy zaveden plyn a pořízen plynový kotel, byla zrušena uhelna. V roce 2002 škola získala právní subjektivitu. Roku 2003 byla z bývalé uhelny za pomoci rodičů žáků vybudována malá výdejna obědů a byla zřízena školní družina. V té době vyžadoval provoz školy velké pracovní nasazení, neboť např. ředitelka vydávala obědy dovezené panem učitelem, myla nádobí a odpoledne pracovala v družině, to vše bez nároku na odměnu. Až v roce 2004 nastoupila vychovatelka ŠD paní Krejčová, která zároveň dovážela a vydávala obědy. Ve škole začala učit paní učitelka Moravcová.

Počet dětí v této době značně kolísal a vedení obce začalo o definitivním zrušení školy opět vážně uvažovat. Naštěstí se do obce začali stěhovat noví obyvatelé, počet dětí se začal zvyšovat.

V roce 2007 se do první třídy zapsalo 8 dětí, ředitelkou se stala Radana Šimčíková, manželé Dufkovi se rozhodli odejít do penze, nastoupily nové paní učitelky. Obec vybavila školu novými skříněmi na pomůcky a skříňkami na osobní věci žáků.

A pak už každý rok tehovské děti přibývaly. Podařilo se nám získat bývalou cvičebnu v přízemí, kde léta sídlila obecní knihovna, a přestavět ji na třídu. Stejně tak se z obecního bytu podařilo ukrojit a vrátit původnímu účelu bývalou školní šatnu. Ve spolupráci s obecním zastupitelstvem jsme v roce 2010 vypracovali a za obec podali žádost o dotaci na rekonstrukci školy, jelikož se na budově značně začal podepisovat zub času. Okna netěsnila a střecha byla tak děravá, že v zimě na půdě ležel sníh. Na druhý pokus jsme v roce 2011 získali evropskou dotaci z ROP Střední Čechy ve výši 2,7 mil. Kč na půdní vestavbu a výměnu oken. Rekonstrukce proběhla od dubna do října 2012.

Nový školní rok už jsme zahájili ve třech třídách a v prosinci jsme slavnostně otevřeli v podkroví novou velikou třídu a počítačovou pracovnu.

Na podzim roku 2013 byla z obecních peněz ke škole přistavěna dřevostavba mateřské školy a nová školní jídelna. Z původní jídelny vznikla nová šatna pro děti. Na zahradu přibyly nové herní prvky a také nové hřiště na míčové hry s umělým povrchem.

Díky finanční a pracovní pomoci rodičů je zahrada osázena keři a stromy, máme i zahrádku s drobným ovocem a záhony pro pěstitelské práce.